Velký rozhovor s Davidem a Tomášem Hubáčkovými

Co dostane syn miliardáře k osmnáctinám? Možnost stínovat otcovy pracovní schůzky. Bratři David a Tomáš Hubáčkovi v rozhovoru pro E15 popisují, jaké to je vyrůstat se vzorem otce workoholika i to, jak si dnes dělí moc nad finanční, realitní a energetickou větví skupiny – rodinného impéria, kde se věří, že nejlepší investice jsou ty, na které se můžete zajet podívat.

V českém byznysu se o generační obměně mluví dlouho, v praxi ale dokončených případů zatím mnoho není. O to víc poutá pozornost skupina CREDITAS. Pavel Hubáček se k předání svého impéria odhodlal už v 55 letech, což bylo i v domácím miliardářském prostředí neobvyklé. Loni na jaře převedl podíly tak, že po 20 procentech získali jeho synové David a Tomáš, zbytek drží Hubáčkova žena zastupující dvě nezletilé dcery. Z vedení skupiny se sám stáhl, i když se z ní neztratil úplně. Zůstal zkušenějším hlasem v pozadí, na který se dá kdykoliv obrátit.

Vrcholem dne bylo jednání o ceně. Právě to je na příběhu Hubáčkových zajímavé. Nejde o žádný dramatický generační střet ani o narychlo sepsané předávací protokoly. Když Tomáš Hubáček vzpomíná, jak ho otec do světa velkého byznysu uváděl, ze všeho si vybaví především osmnácté narozeniny. Dostal tehdy zvláštní dárek: možnost strávit s otcem celý den a stínovat ho.

„Neměl jsem od toho tehdy žádná velká očekávání. Spíš jsem měl jen mlhavou představu o tom, co jeho práce vlastně obnáší. Ale tím, že jsem s ním strávil asi deset hodin a jel jsem s ním jednu schůzku za druhou, jsem si dokázal mnohem líp představit, o čem ta práce je. Za ujalo mě to nasazení, ten rytmus, že to byla opravdu jedna schůzka za druhou. A jedna z nich pro mě byla úplně klíčová – jednání s E.ONem, kde se vyjednávala cena. To na mě tehdy silně zapůsobilo. Říkal jsem si, že mě to vlastně baví,“ vzpomíná Tomáš. Dnes i tyto zkušenosti využívá například při začlenění nedávno získané maltské a belgické banky MeDirect do bankovní infrastruktury skupiny.

V případě Davida Hubáčka šlo spíš o dlouhé, pozvolné nasávání rytmu, který doma znal od dětství. Debaty o práci, útržky informací, otcovo vystupování a jeho životní styl i vědomí, že jejich rodinné zázemí je jiné než u většiny vrstevníků. Důležité podle něj bylo také to, že doma nikdy nepřišel příkaz typu: Tohle jednou převezmete. Šlo o prostředí, jež bylo inspirativní samo o sobě. „Hodně důležité bylo, že táta šel příkladem. Hodně pracoval, byl workoholik a člověk ten rytmus doma viděl. Vnímáte, jak rodiče pracují, jak fungují a to vás ovlivní. Ale nikdy to nebylo postavené tak, že by nám říkal: Tohle budete dělat. Nebyl tam tvrdý tlak,“ líčí David.

Dnes už je přitom rozdělení rolí poměrně jasné. David vede realitní a developerskou část skupiny, má na starosti i energetická aktiva, Tomáš pak finanční větev včetně bankovního byznysu.

CREDITAS stojí na třech hlavních pilířích – finančních službách, energetice a realitách – a podle loňských údajů skupina spravuje aktiva přes 325 miliard korun, zaměstnává zhruba 2500 lidí a za loňský rok vykázala čistý zisk přes 5,5 miliardy korun. I proto je její nástupnický model sledovaný s větším zájmem než u menších rodinných firem. Jde o to, jak se mění řízení skupiny, která už dávno přesáhla regionální rozměr.

Věcné připomínky. Na rozhovoru s bratry Hubáčkovými je znát ještě jedna věc. Sice se naplno pustili do byznysu, ale v zádech je stále jistí otec zakladatel Pavel Hubáček. David popisuje, že naposledy spolu probírali developerský projekt v Kunčicích v Jeseníkách. „Nešlo o to, že by mi projekt vymyslel do detailu. Spíš mi nastínil možné scénáře, připomněl určité historické zkušenosti a souvislosti. To je právě ta neocenitelná část jeho zkušenosti – dokáže ji přetavit do reakce, která vás přiměje se zamyslet a dál s tím pracovat. Měl k tomu věcné připomínky a já už mám kvůli nim domluvené další schůzky s architekty,“ popisuje David.

Ani jeden z bratrů nemluví o svém současném angažmá jako o rodinné povinnosti. Tomáš říká, že k financím směřoval přirozeně, vystudoval obor, který s tím souvisel, a další krok pro něj byl logický. Davida zase přitahoval development. Než se naplno zapojil do rodinné skupiny, zkoušel i vlastní projekty. Ještě předtím než převzal hlavní odpovědnost za developerskou část CREDITAS, věnoval se solárním elektrárnám a stavěl domy převážně v Olomouci a okolí, odkud rodina pochází. Jeho vlastní zkušenosti i rady otce se mu hodí také v jednom z nejnáročnějších projektů, do něhož se CREDITAS pustila – při stavbě vlastního velkorysého sídla v Praze na Rohanském ostrově.

Davide, který nemovitostní projekt skupiny CREDITAS byl váš úplně první? Jak jste se k němu dostal?
DH Úplně prvním projektem byla rekonstrukce centrály banky v Olomouci zhruba před deseti lety. Když přemýšlím o tom, jak jsem se k tomu vlastně dostal, vzpomínám si na jeden konkrétní moment. Táta mi tehdy dal do ruky velkou složku dokumentů, stáli jsme mezi Červeným kostelem a budoucí budovou Banky CREDITAS v Olomouci a on mi řekl: „Tady zítra začíná stavba a mohl by ses na tom podílet.“ To možná byl ten okamžik, kdy jsem se o development začal opravdu zajímat. Byl tam zkušený tým lidí, od kterých jsem se mohl hodně učit. Šlo o moji první větší příležitost nahlédnout do developmentu a projít si celý proces od začátku až do konce. Bavilo mě to, byl jsem do toho tehdy dost osobně zapálený a rád jsem tam chodil. Zpětně to byla zkušenost, která mě nasměrovala dál. U developmentu jsem už zůstal a postupně přišly další projekty – už mé vlastní, mimo skupinu.

Když se na olomouckou centrálu díváte zpětně, udělal byste něco jinak?
DH Šlo o rekonstrukci objektu v části města, která je na hraně historického pásma. Zachovaný zůstal v podstatě jen skelet a dělala se i částečná přístavba v zadní části, kam jsme umístili automatický zakladač na auta. V té době to byl v Olomouci poměrně unikátní prvek, podobné řešení existovalo jen v Praze a Ostravě. Vzniklo díky tomu sedmnáct parkovacích míst, což bylo v centru města velmi zajímavé řešení. Samozřejmě s odstupem času by se některé věci daly udělat jinak.

Teď už ale řešíte výrazně větší centrálu, a to sídlo Banky CREDITAS na Rohanském ostrově. Jak se vám daří stavět tak velkou kancelářskou budovu?
DH Na Rohanu už je to naostro, olomoucká centrála byla v podstatě taková zkouška. Tady už je to mnohem větší, bavíme se o zázemí pro dva tisíce lidí s pronajímatelnou plochou přes 17 tisíc metrů čtverečních, jde o investici za dvě miliardy korun. Situace na Rohanu se navíc průběžně mění. Původně jsme počítali s tím, že část ploch obsadí externí nájemci. Ale postupně využíváme stále více prostoru pro naše společnosti. Je tam sice část jedné věže připravená i na pronájem. V tuto chvíli připadají až tři čtvrtiny ploch na skupinu CREDITAS, přičemž přesné číslo se ještě průběžně aktualizuje. Vlastně obě ty stavby demonstrují, jak moc skupina CREDITAS za těch deset let vyrostla.

Do nemovitostí stále více promlouvá energetika. Lidé i firmy více řeší soběstačnost i to, aby za energie platili pokud možno co nejméně. Jaké vidíte synergie vašeho nemovitostního a energetického byznysu?
DH Díky naší energetické divizi UCED máme know-how, které nám umožňuje stavět projekty energeticky soběstačné nebo výrazně efektivnější. Technologie hrají v nemovitostech stále větší roli a v příštích letech to bude mít zásadní dopad na celý trh. Tím, že energetiku řešíme uvnitř skupiny, dokážeme některé trendy a potřeby vnímat s předstihem. Synergie vznikají nejen na úrovni samotných projektů, ale i v rámci lokalit, vyjednávání či přeměny brownfieldů, kde vytváříme prostor pro realizaci dalších distribučních soustav.

Jsou dnes klienti náročnější než dřív, a to nejen v energetické oblasti?
DH To rozhodně. Dřív lidé řešili maximálně obklad v koupelně. Dnes je zajímá i architektonické pojetí celého domu, společných prostor, technologické vybavení i konečné náklady na provoz. Více sledují i dostupné služby, plánovaný rozvoj okolí, podobu finální fáze víceetapových projektů i délku výstavby. To všechno chtějí vědět a je to logické. S rostoucími cenami roste i očekávání kvality. Stejné je to i u nájemního bydlení. Projekty musejí být dotažené, aby nabízely odpovídající komfort, dlouhou životnost a aby se úpravy nemovitostí dělaly podle plánu, ne až ve chvíli, kdy nastane problém. To jsou faktory, jež dnes ovlivňují už projekční fázi.

Jak se liší byty určené pro nájemní bydlení od těch, které prodáváte?
DH Je důležité si uvědomit, že nájemní bydlení a byty určené k prodeji nejsou stejný produkt. Vždy se snažíme zvolit takový model, který dává smysl z dlouhodobého hlediska. V některých projektech pak oba modely kombinujeme. V nejbližších letech budeme mít v portfoliu deset tisíc bytů, z toho desetina by měla být nájemních. Aby byly nájemní byty pro klienty atraktivní, musí dispozice, standardy, společné vybavení i služby v domě odpovídat potřebám nájemníků. To je nutné zohlednit už ve fázi přípravy. Všechny naše byty jsou vybavené, takže nájemník může přijít s kufrem a nic neřešit. Nájemní projekty většinou dobře fungují tam, kde je kvalitní dopravní dostupnost, například v blízkosti metra, často bývají o něco menší z hlediska metráže, i když to samozřejmě neplatí vždy. Vše záleží na cílové klientele a na zvoleném konceptu projektu od samého začátku.

To neplatí třeba pro váš projekt U Milosrdných v centru Prahy, kde vaše nájemné startuje na 45 tisících.
DH To je pravda. U Milosrdných je čistě nájemní projekt a pro nás představuje trofejní nemovitost, kterou jsme si chtěli ponechat. Byl to velmi náročný projekt, především kvůli památkové ochraně oblasti Prahy 1. V podstatě jde o jedinou novostavbu na Starém Městě. Jsem hrdý na to, že se nám podařilo po 27 letech dům dokončit. Vyžadovalo to velkou trpělivost, respekt k historickému kontextu a špičkový tým. Nakonec vznikla výjimečná budova s vysokou přidanou hodnotou a luxusními byty. Je to jeden z nejkrásnějších nájemních projektů v Praze a je o něj obrovský zájem, i když rozhodně nepatří k nejlevnějším.

Chodily na něj zajímavé nabídky?
DH Ano, nabídky přicházely už během výstavby a i dnes evidujeme řadu zájemců, kteří by si tam chtěli koupit jednotlivé byty. V tomto případě jsme se ale rozhodli si budovu nechat. Novostavby v Praze 1 jsou mimořádně vzácné, navíc s možností podzemního parkování. Podobně exkluzivní projekt aktuálně stavíme na Dívčích Hradech v Praze. Ve Vile Élevé vzniká sedm velkometrážních bytů s krásnými výhledy na město. Ty jsou tentokrát určené k prodeji, takže zájemci mají šanci.

V Česku se často říká, že trh ještě není připravený na opravdu široké služby v nájemních projektech, jako to znají třeba v Londýně. Jak to vidíte vy?
DH Záleží na velikosti projektu a na lidech, kteří v něm budou bydlet. Bylo by samozřejmě možné nabídnout víc služeb, ale zároveň by se to promítlo do výše nájemného. Lidé často chtějí vyšší úroveň služeb, ale už za ni nejsou ochotni adekvátně platit. U nás zatím zůstávají klíčovými faktory lokalita, cena, kvalita vybavení a základní služby. Český trh na hotelový standard v nájemním bydlení podle mého názoru zatím připravený není. Možná je to dáno i tím, že v západní Evropě je institucionální nájemní bydlení běžnou součástí trhu, v Česku se teprve postupně rozvíjí.

Která česká města mají z hlediska investic do nemovitostí největší potenciál?
DH Určitě Praha a Brno, to je jasné. Vedle toho vidíme potenciál také v Plzni, Kladně a Olomouci. V Kladně nás zajímá i budoucí dopravní obslužnost. Důležitá je jistota práce v daném městě či demografický vývoj.

Tomáši, dříve jste se také zabýval realitami, konkrétně nájemním bydlením. Baví vás víc financování, nebo development?
TH Development má své kouzlo v tom, že člověk vytváří něco skutečně hmatatelného. Projekt nejdřív vzniká na papíře, několik let na něm pracujete a výsledkem je budova, která může přetrvat generace. To je zkušenost, kterou bankovnictví v této podobě nenabízí. Na druhé straně má ale banka výrazně širší možnost ovlivňovat ekonomiku kolem sebe tím, že pomáhá klientům růst, rozvíjet firmy a realizovat jejich projekty. Banka roste společně se svými klienty. Vždycky mě bavilo přemýšlet o věcech v souvislostech, hledat jejich širší smysl, například posuzovat ekonomickou životaschopnost projektu. Bankovnictví mi v tom dává daleko víc možností než development.

Zvenčí to může působit ideálně. Tomáš může financovat bratru Davidovi developerské projekty. Tak to ale úplně nefunguje, že?
TH To je potřeba upřesnit. Banka CREDITAS se pohybuje v regulatorních limitech a v jejich rámci může financovat jen málo svých projektů. Většinu staveb financují jiné banky. Ale funguje nám opačná spolupráce, kdy i díky mým zkušenostem z developmentu banka tvoří strategické portfolio nájemního bydlení. U každého projektu se pak rozhoduje, co koupit do portfolia nájemního bydlení Banky CREDITAS a co prodat na trhu. Není to tedy určitě postavené tak, že by si skupina sama sobě bez dalšího financovala development.

Proč je pro vás důležité mít v portfoliu nájemní bydlení? Ne každý developer se pro něj odhodlá ve velkém, a to kvůli vysokým nákladům a dlouhé návratnosti.
TH Je to specifický segment a pro nás dává smysl tím, že je nízkorizikový, předvídatelný a má dlouhodobý horizont, což odpovídá našemu konzervativnímu přístupu. Budujeme trvalou hodnotu v rámci rodiny. Skupina je postavená na třech pilířích – finančních službách, energetice a developmentu. Nájemní bydlení je další vrstva diverzifikace. To je pro nás důležité. Do roku 2030 budeme provozovat tisíc nájemních bytů zejména v Praze a Brně.

Přemýšleli jste také nad hybridními formami bydlení? Například že člověk nejdřív platí nájem a teprve pak si byt koupí?
TH Slyšel jsem o tom, když jsem byl v Londýně. Tam je to poměrně běžné, protože ceny nemovitostí jsou tak astronomické, že si lidé často kupují jen část nemovitosti. Nejsem si ale jistý, jestli je na to český trh připravený. Tuto cestu jsme zatím nijak nerozvíjeli. Chceme držet celé budovy a pronajímáme jednotky.

Vedle úvěrů se Banka CREDITAS snaží odlišit i tím, že klade důraz na investice svých klientů v Česku a do českých aktiv. Proč?
TH Firemním klientům, které úvěrujeme, nabízíme osobní přístup a bankovnictví šité na míru jejich potřebám. Nejsou pro nás jen řádkem v tabulce, chceme pro ně být partnerem, na nějž se můžou spolehnout. Investorům pak představujeme investice do projektů, které dobře známe a kterým sami věříme. Dává nám smysl, pokud má investor možnost investici fyzicky vidět, ať už jde o nemovitosti, nebo třeba o elektrárnu. Vždycky jsme klientům říkali, že se můžou jet podívat na jednu nádrž benzinu, do čeho investují, teď už je těch nádrží víc, protože se rozšiřujeme, ale pořád se držíme stejného principu. Tento přístup odpovídá i profilu naší klientely, která je převážně konzervativnější. Česká aktiva vnímají někteří naši klienti jako transparentnější a srozumitelnější než některé zahraniční fondy či akcie, kdy vlastně často ani pořádně nevědí, do čeho investují. Výnos samozřejmě nemůžeme garantovat, ale dlouhodobě se snažíme nabízet především investice, jimž rozumíme a za nimiž si stojíme. Loni s námi klienti investovali přibližně deset miliard korun a letos míříme ještě výš. Věříme české ekonomice a věříme, že právě tady je možné dlouhodobě dosahovat zajímavých výnosů.

Jak probíhá začleňování nových bank do vaší skupiny?
TH Ten proces běží od září, kdy jsme realizovali historickou transakci – nákup banky MeDirect na Maltě a v Belgii. Je to kontinuální proces a stále pokračuje. Probíhá komunikace se CEO v Belgii i na Maltě a ta spolupráce je korektní a profesionální. Velmi důležité je pro nás IT. MeDirect je technologicky vyspělá banka a vidíme tam řadu synergií pro obě strany. V CREDITAS spouštíme nové bankovnictví, nový core systém, přecházíme do cloudu a modernizujeme internetové i mobilní bankovnictví. V červnu nás čeká další migrace klientů. I když většina změn není navenek vidět, jde o zásadní krok směrem k moderní škálovatelné platformě CREDITAS One. Díky cloudovému řešení a novému core systému můžeme stejný model použít i v dalších bankách. Ať už v MeDirect, nebo v bance, do které chceme letos vstoupit v Chorvatsku. Tam je teď proces zatím na schválení u regulátora. Nepůjde o stoprocentní vstup, ale o joint venture.

Co pro vás znamenala akvizice MeDirect strategicky?
TH Byla důležitá hlavně v tom, že jsme tím vstoupili na evropský a eurový trh. Zároveň jsme prošli schválením všech národních regulátorů včetně Evropské centrální banky. A to znamená, že když teď chceme kupovat další banku, už jsme v eurozóně prověření. To je velká výhoda. Důvěra regulátorů se nedá koupit, tu si musíte zasloužit. Vedle technologických synergií je pro nás důležité i to, že se potkáváte s novými lidmi ze zahraničí, kteří mají zkušenosti z různých bank a trhů, přinášejí odlišný pohled na některé věci, znají jiný klientský trh, poskytují jiné produkty. Pro mě i pro kolegy je to inspirativní a obohacující. Je to nový vítr do plachet. Díky akvizici MeDirect jsme si v loňském roce připsali v Bance CREDITAS také rekordní zisk 4,6 miliardy korun. Bilanční suma vzrostla na 300 miliard korun a na třech trzích obsluhujeme přes 400 tisíc klientů.

Jak se liší Malta, Belgie a plánovaná chorvatská banka?
TH Maltská banka je podobně jako CREDITAS zaměřená na korporátní financování. Tam vidíme velký potenciál pro další rozvoj. Belgická banka se více zaměřuje na retailový byznys, má hypotéky, je konzervativnější. Zajímavé je, že má i platform business, tedy nakupuje svá aktiva přes platformy, což jí umožňuje relativně rychle růst v objemu, ať už jde o hypotéky, nebo o další části byznysu. Chorvatská banka by měla být retailová.

A co vaše vlastní investiční platforma? To je něco, co si z MeDirect chcete přinést také do Česka?
TH V Belgii máme rozvinutou investiční platformu, jejímž prostřednictvím spravujeme našim klientům už téměř dvě miliardy eur. Nabízíme akciové tituly, ETF portfolia i další investiční nástroje včetně globálních řešení spravovaných velkými mezinárodními asset manažery, jako je například BlackRock. Právě v této oblasti se inspirujeme a část těchto zkušeností bychom chtěli postupně přenést i k nám. Belgická platforma je technologicky i funkčně velmi vyspělá a ukazuje, jak lze klientům nabídnout jednoduchý přístup k širokému spektru investic na jednom místě. V Česku je pro nás nyní klíčový přechod do konceptu CREDITAS One. Už dnes máme vlastní investiční platformu, přes kterou mohou klienti online investovat do našich dluhopisů, fondů a dalších produktů. Naším cílem je tuto investiční část propojit s dalšími bankovními službami tak, aby měli klienti vše přehledně a pohodlně k dispozici v jedné aplikaci.

Rozhovor byl publikován v magazínu E15. Autor: Jan Novotný, foto: David Turecký.